Olympijský šplh v OC Omega

Po všech velkých cenách jsme měli možnost nahlédnout do tohoto zcela prvního ročníku, který se konal 9.11. 2012 v obchodním centru Omega v Brně.

 Tento závod byl zcela výjimečný a unikátní v tom, že se zde šplhalo jen na 8-m laně a to ve všech věkových kategoriích, které zde nebyly odstupňovány. Pořadatelé nás vřele přivítali a hned nám u prezence rozdali věcné a praktické ceny v podobě energetického nápoje, energetické tyčinky,  putelky na kolo a 2 toustů, ze kterých jsme si mohli vybírat, zda-li chceme kuřecí nebo šunkové. To mě velmi potěšilo, protože mi po cestě vyhládlo a byl jsem trochu unavený z lehce dlouhého cestování, které trvalo asi něco kolem 4,5 hodin.

 Atmosféra byla výtečná, tož aby také nebyla, že? Vždy když se dostaneme na Moravu, tak nás pěkně a vstřícně uvítají a pak i diváci v obchodním domě nikdy nezklamou a řvou na nás o „sto šest“, aby jsme s sebou už konečně hnuli. To vše je moc pěkné, že? Ale chtěl bych zde také uvést na pravou míru, jak se závod vyvíjel a jaké při tom panovaly podmínky.

 Z ostatních závodů jsme si již zvykli na určitou kvalitu zavěšení lana. Ať to byl závod v tělocvičně, venku a nebo právě v obchodním centru, vždy bylo zavěšení lana v dostatečné kvalitě. Co se tohoto závodu týče, tak právě ona zmiňovaná kvalita zavěšení tu zcela chyběla. U lan už tak moc zvyklí nejsme, že by nám bylo podstrčeno kvalitně vyvěšené a promazané lano, které je v našem odvětví zcela ideální.  Proto už asi nikdo raději neprotestoval na prověšení lana při svém závodním pokusu. 

 Naopak jeho umístění bylo vyřešeno velmi povedeným způsobem. Při šplhu nebyl žádný účastník závodu nikterak omezován ve svém „zběsilém pohybování se“ vzhůru k dohmatovému čidlu a diváci, kteří povzbuzovali borce k ještě „zběsilejším pohybům“ tak měli možnost sledovat toto dění z hodně velké blízkosti, což mělo za následek opravdu kruté rvaní lana pod silnými pažemi snaživých závodníků. Ti však na to dojeli nepovedenými dohmaty zapříčiněnými špatným zavěšením lana, které sebou nevyzpytatelně mlátilo.

 Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici řádné výsledky, tak zde nebude uveden čas u Matěje Cígla a Pavla Macháně, což je si myslím celkem škoda, docela by mě to totiž zajímalo. 

 Matěj Cígl ze Sokola Brno I šplhal velice pěkně. Na to jak mu to šlo a je ročník 1999, tak to teda klobouk dolů. Jeho týmovému kolegovi a nadějnému dorostenci Pavlu Macháňovi to šplhalo přece jenom o poznání lépe a tak už jsme se postupně dostávali k lepším výkonům, kam zcela jistě s ohledem na panující podmínky patří Dan Martinec z ŠSK Palestra Praha, který se na tomto laně velmi trápil. Avšak ve 3. a zároveň posledním kole v závěrečných metrech trošku zvolnil a zajistil si tak pohodový dohmat s nejrychlejším časem v sérii 8,38 s. Pak přišel na scénu dorostenec Karel Janda ze Sokola Libčice nad Vltavou, který se trápil obdobným způsobem jako Dan, ale jeho závěrečný pokus mu vyšel o něco lépe a tak se mohl radovat z tohoto malého úspěchu s 7,60 s. 

 Ale teď už opravdu k nejlepším čtyřem tohoto závodu. Nejhůře z těchto čtyř vyšel Tomáš Filip, který měl ale značný „hendikep“ v podobě příprav na MČR. Přípravy dělal den před závody u nichž strávil svůj drahocenný čas až někdy do půlnoci. Bylo sice znát že nešplhá tak jak jsme u něj zvyklí, ale přesto to napálil ze všech sil a relativně s přehledem mi vypálil rybník o 2 desetiny vteřiny s výsledným časem tedy 7,40 s. A to se předtím obával abych mu nenatrhl riť. Třetím nejlepším, tedy již na bedně byl Ondřej Košťák. Týmový kolega Dana Martince a Tomáše Filipa z ŠSK Palestra Praha musel mít určitě také alespoň podobnou fyzickou i psychickou zrovna ne optimální formu. Ondra se vyloženě trápil a tak nakonec dosáhl v čase 7,13 s. U tohoto závodníka jsme zvyklí většinou na časy blížící se 6-ti vteřinám a tak bych řekl, že v noci neměl klidného spaní. Druhým se stal Martin Kubánek ze Sokola Šternberk, který to tu obracel od samého začátku celé naruby. V prvním kole byl ze všech nejrychlejší a každý se nad tím pozastavoval, protože určitě na favorita celého startovního pole nevypadal. Svou formu stále ladí a je zvyklý na podobné podmínky, ale tyto byly i nad jeho síly a nevyvaroval se špatným dohmatům. Časomíra se mu zastavila v prvním pokusu na 6,96 s, ale nižší hodnotu už neukázala. A nakonec tu máme nejlepšího borce. Tím je Štěpán Muchka  z Mladé Boleslavi, který si nemohl být ničím jistý, kvůli prvnímu času Martina Kubánka, který byl na chlup stejný s 2. Štěpánovým časem. Až teprve ve svém závěrečném pokusu mohl slavit své další první místo. Jeho čas se nakonec zastavil na hodnotě 6,67 s. Tento závodník disponuje především nízkou tělesnou hmotností a šlachovitostí. Proto máme vždy pocit že ho žene nadpřirozená síla, která s ním neúměrně lomcuje v neskutečné frekvenci delších sáhů.

Nesmíme ale zapomenout na velmi vydařená vystoupení DaeMen a Kristýny Pálešové, které nadchli jak diváky tak i závodníky a zároveň je velice povzbudili.

K.J.