Lépe později, než-li nikdy...

Tento blog by měl připomenout historii cvičení v Libčicích, zejména pak libčické gymnastiky a všestrannosti a podpořit jejich další rozvoj...

sobota 22. prosince 2012



NO FEAR mistrovství České republiky v olympijském šplhu 2012

V sobotu dne 8.12.2012 se ve velmi atraktivním prostředí nákupního centra Galerie
Harfa konalo již jedenácté mistrovství České republiky.
 Vrchol sezóny, na který se připravovalo
mnoho závodníků z celé republiky. Závod, ke kterému někteří z nich  směřovali přípravu několik
měsíců. Při  počtu osobních rekordů, které měl početný zástup diváku možnost vidět, nutno
podotknout, že úspěšně. Ale nepředbíhejme.Hlavními sponzory akce byly společnosti No
Fear Extreme Energy, Samsung a Rock Empire. Soutěžilo se o hodnotné ceny  - fotoaparáty,
autonavigace, hudební přehrávače,  trička,  a další. Doprovodný program byl zajištěn vystoupeními
Equilibrium Slacklines Team a Novocirkusovým divadlem Cirkus Mlejn. Obrovské díky patří
samotnému obchodnímu centru Galerie Harfa, které zajistilo úžasné a motivující prostředí a PR závodu.
V závodě byly vyhlášeny 4 kategorie, ve kterých soutěžilo celkem 33 kvalifikovaných
závodníků a závodnic.
 Ženskou kategorii na 4,5 metru dlouhém laně ovládla velmi zkušená závodnice Kateřina
Pilařová z klubu ŠSK Palestra Modřany, která si vítězství zajistila výborným výkonem již v prvním
pokuse. Dohmátla v čase 5,97s, tedy jen  7 setin sekundy za svým ženským rekordem. Na druhém
místě se umístila Monika Böhmová ze Sokola Praha Vršovice, která i přes to, že nemohla v poslední době
naplno trénovat, dosáhla velmi pěkného času 7,13s. Doufejme tedy, že ji příští rok uvidíme svádět
souboje s vítězkyní letošního mistrovství.  Na třetím místě se umístila další talentovaná závodnice,
Daniela Hadlačová z klubu TJ Sokol Brno I,  která dosaženým časem 7,50s ze třetího pokusu výrazně
vylepšila svůj osobní rekord. Stejně tak zaznamenala obrovské zlepšení i čtvrtá v pořadí, Eva Bláhová ze
stejného klubu. Obě se tak svědomitým a tvrdým tréninkem začínají přibližovat favoritkám.  Snad
vytrvají v tréninku a  budeme je tak příští rok moci sledovat v boji o příčky nejvyšší. 2
 Před závodem dorostenců (stále na 4,5 metrovém laně) vládla atmosféra plná očekávání.
Této kategorii celou sezónu kraloval nadějný závodník Karel Janda ze Sokola Libčice nad Vltavou.
Podařilo se mu letos dokonce vyrovnat historický rekord na této délce lana mezi dorostenci, tedy 3
sekundy a 10 setin, který zašplhal Aleš Novák. Panovaly však obavy, jestli neunáhlil svoji přípravu
na příští rok, kdy zavítá do kategorie mužů a dostatečně se tak nesoustředil na jeho nynější délku
lana. Opak byl však pravdou, i přes problémy při startu ve třetím pokuse, kdy selhala časomíra, splnil předpoklady a vylepšil maximum na 3,06 sekundy  a ovládl tak i závěrečný
závod. Byl to tedy v jeho životě naprosto poslední pokus v dorostenecké kategorii, kterým tedy vylepšil
i dorostenecký rekord. Gratulujeme! O to napínavější však byly souboje o další
medaile, kde se pořadí měnilo doslova každým sáhem. Na stříbrnou pozici povyskočil třetím
pokusem dosud až čtvrtý Pavel  Macháň ze Sokola Brno I, který nakonec sladil  dohmat a dosáhl tak
velmi pěkného osobního rekordu 3,82s. Na rozdíl od ostatních z první pětky má ještě dva roky možnost
závodit na kratší délce lana, je tedy zřejmé, jaké budou jeho ambice na příští závody. Dlouhé sáhy
Ondřeje Vanera přinesly do Sokola Příbram bronzovou medaili v čase 3,94s. Vytlačily tak
pravidelného účastníka velkých cen a častého návštěvníka stupňů vítězů ze stejného klubu Jiřího
Hanuse až na čtvrtou příčku s nejlepším časem 3,99s.
Další, kdo si vylepšil osobní rekord, byl na pátém místě Lukáš Kazda ze Sokola Pardubice, který
ho dokázal pozoruhodně srazit téměř o vteřinu na hodnotu 4,54s.  Na  příčce šesté se umístil další
zástupce šplhounské líhně Sokola Příbram, Matouš Havrlík. I jeho čeká další sezóna v této kategorii, což
ale není nic proti objevu minulého roku, talentovanému Matěji Cíglovi Sokola Brno I, který
bude mít v občanském průkazu (až ho za 2 roky dostane) rok narození 1999!.  Směle se postavil o
mnoho starším a dosáhl, na svůj věk, krásného času 6,30s. Kdo ví, kam se může propracovat v příštích
letech.  Doufejme jen, že tato kategorie neztratí po odchodu několika závodníků svoji  přitažlivost a
budeme se tak nadále těšit z napínavých soubojů.
 Hlavní program dne, šplh na 8 metrů, měl svého jasného favorita. Na prvním místě se po úžasně dynamickém  výkonu umístil a již po osmé získal titul mistra republiky  - Aleš Novák – držitel i
neoficiálního světového rekordu v této disciplíně. S neuvěřitelnou lehkostí si jedenáctým sáhem uzmul
zlatou medaili  a kvalitu závodu potvrdil, když za svým rekordem zaostal o pouhých 32 setinek a
dohmátl v čase 5,19 sekundy. Na rozdíl od očekávaného výsledku na
prvním místě, na dalších příčkách bylo opravdu dusno a výsledek byl až do posledního kola závodu
nejasný. O druhé místo se čekal velký souboj hned čtyř závodníků, a tak tomu také bylo. Mírně
favorizovaný Štěpán Muchka startující za Sokol Mladá Boleslav dosáhl po ne úplně povedeném
dohmatu, času 6,58s, čehož hbitě využili dvazávodníci z ŠSK Palestra Praha a pokusili se na
Štěpána zaútočit. Ondřej Košťák Štěpána v prvním kole překonal a přes omezující zranění zad (ústřel) dostal na 6,46s. Jak Štěpánovi, tak Ondrovi ale hned v prvním kole vypálil rybník tvrdě trénující Tomáš
Filip, který jasně ukázal svoji vzestupnou formu a ambice dosáhnout na medaili z MČR, která mu
doposud chyběla. Za všemi ještě číhal Martin Kubánek ze
Sokola Šternberk, který jim  s prvním časem 6,66s výrazně dýchal na záda. Druhé kolo změnu pořadí
nepřineslo, ale vidina vysněné medaile Tomáše vyhecovala k osobnímu rekordu 6,14s. Pokud s tímto
nástupem chtěli ostatní něco dělat, moc času již nezbývalo. Pokusil se o to Štěpán s časem 6,42s,
který se tak posunul na třetí příčku. Ondra vzápětí kontroval časem 6,41s, Martin
zůstával v závěsu se 6,5 vteřinami. V posledním kole ještě zabral Martin, který svým  novým osobním rekordem 6,42 sekundy odsouval, díky lepšímu druhému času,
druhého nasazeného závodníka až na pátou pozici, což bylo v tu chvíli velké překvapení. To si ale Štěpán nenechal líbit a ukrojením 4 setin sekundy se
vyškrábal na bednu. Ondra už nedokázal svůj čas zlepšit  a tak mohl být Tomáš v klidu. Možná i to přispělo k tomu, že si bez tlaku mohl užít poslední pokus a pěkně plynulým šplhem si opět vylepšit osobní rekord, jen
0,02s nad hranici šesti vteřin. Z dramatického souboje o druhé místo tak
vyšel vítězně Tomáš Filip s časem  6,02 sekundy. Doufejme, že se mu v příštím roce podaří tuto metu
pokořit a stát se teprve 6. závodníkem v historii s časem začínajícím pětkou.
Třetí místo vydřel Štěpán Muchka časem 6,38, čtvrté připadlo na Ondřeje Košťáka (6,41) a
pátý skončil šternberský závodník Martin Kubánek s novým osobním rekordem (6,42).
Další v pořadí se umístil po skvělém zlepšení osobního rekordu loňský mistr republiky na 4,5
metru a svěřenec Štěpána Muchky ze Sokola Mladá Boleslav  - Adam Kočiš. Po ne zcela naplněných
očekáváních na začátku sezóny opět překvapil. Konečně dokázal přenést svoji sílu na lano a dohmátl
v čase  6,98s. Nelze nechat bez povšimnutí, že je to čas totožný s tím, kterého letos neoficiálně dosáhl
jeho rival z dorostenecké  kategorie Karel Janda. Příští rok se znovu sejdou, můžeme tedy čekat velmi
napínavé souboje. Na  místě sedmém došplhal  odchovanec Palestry Praha, dříč, který nevynechá žádnou
příležitost k tréninku  - Daniel Martinec. Ten si  za podpory svého klubu opět vylepšil osobní rekord na
finálních 7,01 vteřiny. V technice šplhu si uvědomuje své rezervy a je tak jen otázkou času, kdy prolomí  i
sedmivteřinovou časovou bariéru. Řada zlepšení nekončí ani na místě osmém,
zde se osobního rekordu dočkal  muskulantní gymnasta ze Sokola Praha Vršovice Filip Šmejkal,
který si třetím pokusem zajistil čas 7,50s. Devátý skončil, dle svých slov mile
překvapený,  těžce pracovně vytížený  Václav Kotlan ze Sokola Příbram a předsunul se tak těsně před
prvního zástupce B-týmu pražské Palestry - Natanaela Měcháčka, který bohužel z vytíženosti
kvůli závodnímu tancování neměl dostatek času na přípravu. Jedenáctý Marek Pustaj (ŠSK Palestra) tak
trochu přibrzdil svůj návrat  na výsluní světa šplhu kvůli studijním povinnostem.
Na  dvanáctém místě skončil nový objev Palestry a svěží vítr v našem sportu  - Patrik Valut,
vrcholový závodník v armwrestlingu, který ve svém teprve druhém závodě dosáhl  krásného a
motivujícího času 7,85 sekundy, přičemž tak vylepšil svůj nejlepší výsledek téměř o 1 vteřinu, to vše po
nemoci.  Docházíme tak ke zjištění, že právě svět armwrestlingu by mohl skrývat netušené talenty pro
olympijský šplh a věříme, že se na některém dalším  závodě objeví pákařů více!
Další byli komentující Michal Fejgl a v současné době netrénující Jiří Tlamsa. Závodníky
postupující do finále uzavíral Jiří Kotlan z příbramského klubu.
Ze závodníků hlavní kategorie, kteří se na mistrovství republiky úspěšně nominovali a svedli
souboj s lanem, stojí za zmínku ještě Michal Strnad a Tadeáš Holý, kteří si  vylepšili osobní
rekordy -gratulujeme, jen tak dále!
 Pro všechny závodníky je vždy motivující a
inspirující kategorie seniorů, neboť tato kategorie je
důkazem, že náš sport se dá dělat opravdu v jakémkoliv věku a BEZ VÝMLUV. V této kategorii
letos svedli souboj  dva závodníci, přičemž vítězným byl protentokrát Ladislav Kubeček s pěkným časem
8,57s. Druhý byl Lubomír Jokel (Palestra), houževnatý závodník, který v tréninku svou výdrží
leckdy zostudí o desítky let mladší soupeře, si dnes  pěkným dohmatem v prvním pokuse vylepšil svůj
osobní rekord - 11,09s.
 Po všech stránkách se jednalo o velmi vydařený závod, nezbývá tedy než  poděkovat všem
závodníkům, ale i organizátorům, protože nebývalý počet osobních rekordů a naprosté minimum
prohmatů svědčí o kvalitě závodních  podmínek. Věříme, že všichni účastníci i diváci byli spokojeni a
užili si nejen závod samotný, ale i doprovodný program a divácké soutěže.
 Samozřejmě velmi děkujeme všem sponzorům, bez kterých by se závod vůbec nemohl
uskutečnit, Galerii Harfa za poskytnuté prostory, propagaci, pomoc při organizaci a všeobecnou
vstřícnost, generálnímu sponzorovi No Fear Extreme Energy za hodnotné ceny, stejně tak, jako
společnosti Samsung,  firmě Rock  Empire za technickou podporu, skupině Equilibrium Slackline
Team a Novocirkusovému divadlu Mlejn za nádherné doprovodné programy.
 V neposlední řadě se sluší poděkovat České gymnastické federaci, pod jejíž záštitou se závod konal.
Nedílnou součástí každého závodu je komentátor, který dělá závod závodem. O tuto
nelehkou úlohu se bezchybně postaral Miroslav Lenc
(www.mad-speakers.cz) a doprovázel ho Michal Fejgl
jako odborný spolu-komentátor.
Děkujeme všem a těšíme se na shledání v nadcházející sezóně tohoto krásného sportu.
Dále bychom chtěli velice poděkovat autorům fotografií v tomto článku, kterými jsou Vladimir
Pomortzeff (www.pomortzeff.com) a Martin Kozák (www.martinkozak.com).





D.M.

Olympijský šplh v OC Omega
Po všech velkých cenách jsme měli možnost nahlédnout do tohoto zcela prvního ročníku, který se konal 9.11. 2012 v obchodním centru Omega v Brně.
 Tento závod byl zcela výjimečný a unikátní v tom, že se zde šplhalo jen na 8-m laně a to ve všech věkových kategoriích, které zde nebyly odstupňovány. Pořadatelé nás vřele přivítali a hned nám u prezence rozdali věcné a praktické ceny v podobě energetického nápoje, energetické tyčinky,  putelky na kolo a 2 toustů, ze kterých jsme si mohli vybírat, zda-li chceme kuřecí nebo šunkové. To mě velmi potěšilo, protože mi po cestě vyhládlo a byl jsem trochu unavený z lehce dlouhého cestování, které trvalo asi něco kolem 4,5 hodin.
 Atmosféra byla výtečná, tož aby také nebyla, že? Vždy když se dostaneme na Moravu, tak nás pěkně a vstřícně uvítají a pak i diváci v obchodním domě nikdy nezklamou a řvou na nás o „sto šest“, aby jsme s sebou už konečně hnuli. To vše je moc pěkné, že? Ale chtěl bych zde také uvést na pravou míru, jak se závod vyvíjel a jaké při tom panovaly podmínky.
 Z ostatních závodů jsme si již zvykli na určitou kvalitu zavěšení lana. Ať to byl závod v tělocvičně, venku a nebo právě v obchodním centru, vždy bylo zavěšení lana v dostatečné kvalitě. Co se tohoto závodu týče, tak právě ona zmiňovaná kvalita zavěšení tu zcela chyběla. U lan už tak moc zvyklí nejsme, že by nám bylo podstrčeno kvalitně vyvěšené a promazané lano, které je v našem odvětví zcela ideální.  Proto už asi nikdo raději neprotestoval na prověšení lana při svém závodním pokusu. 
 Naopak jeho umístění bylo vyřešeno velmi povedeným způsobem. Při šplhu nebyl žádný účastník závodu nikterak omezován ve svém „zběsilém pohybování se“ vzhůru k dohmatovému čidlu a diváci, kteří povzbuzovali borce k ještě „zběsilejším pohybům“ tak měli možnost sledovat toto dění z hodně velké blízkosti, což mělo za následek opravdu kruté rvaní lana pod silnými pažemi snaživých závodníků. Ti však na to dojeli nepovedenými dohmaty zapříčiněnými špatným zavěšením lana, které sebou nevyzpytatelně mlátilo.
 Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici řádné výsledky, tak zde nebude uveden čas u Matěje Cígla a Pavla Macháně, což je si myslím celkem škoda, docela by mě to totiž zajímalo. 
 Matěj Cígl ze Sokola Brno I šplhal velice pěkně. Na to jak mu to šlo a je ročník 1999, tak to teda klobouk dolů. Jeho týmovému kolegovi a nadějnému dorostenci Pavlu Macháňovi to šplhalo přece jenom o poznání lépe a tak už jsme se postupně dostávali k lepším výkonům, kam zcela jistě s ohledem na panující podmínky patří Dan Martinec z ŠSK Palestra Praha, který se na tomto laně velmi trápil. Avšak ve 3. a zároveň posledním kole v závěrečných metrech trošku zvolnil a zajistil si tak pohodový dohmat s nejrychlejším časem v sérii 8,38 s. Pak přišel na scénu dorostenec Karel Janda ze Sokola Libčice nad Vltavou, který se trápil obdobným způsobem jako Dan, ale jeho závěrečný pokus mu vyšel o něco lépe a tak se mohl radovat z tohoto malého úspěchu s 7,60 s. 
 Ale teď už opravdu k nejlepším čtyřem tohoto závodu. Nejhůře z těchto čtyř vyšel Tomáš Filip, který měl ale značný „hendikep“ v podobě příprav na MČR. Přípravy dělal den před závody u nichž strávil svůj drahocenný čas až někdy do půlnoci. Bylo sice znát že nešplhá tak jak jsme u něj zvyklí, ale přesto to napálil ze všech sil a relativně s přehledem mi vypálil rybník o 2 desetiny vteřiny s výsledným časem tedy 7,40 s. A to se předtím obával abych mu nenatrhl riť. Třetím nejlepším, tedy již na bedně byl Ondřej Košťák. Týmový kolega Dana Martince a Tomáše Filipa z ŠSK Palestra Praha musel mít určitě také alespoň podobnou fyzickou i psychickou zrovna ne optimální formu. Ondra se vyloženě trápil a tak nakonec dosáhl v čase 7,13 s. U tohoto závodníka jsme zvyklí většinou na časy blížící se 6-ti vteřinám a tak bych řekl, že v noci neměl klidného spaní. Druhým se stal Martin Kubánek ze Sokola Šternberk, který to tu obracel od samého začátku celé naruby. V prvním kole byl ze všech nejrychlejší a každý se nad tím pozastavoval, protože určitě na favorita celého startovního pole nevypadal. Svou formu stále ladí a je zvyklý na podobné podmínky, ale tyto byly i nad jeho síly a nevyvaroval se špatným dohmatům. Časomíra se mu zastavila v prvním pokusu na 6,96 s, ale nižší hodnotu už neukázala. A nakonec tu máme nejlepšího borce. Tím je Štěpán Muchka  z Mladé Boleslavi, který si nemohl být ničím jistý, kvůli prvnímu času Martina Kubánka, který byl na chlup stejný s 2. Štěpánovým časem. Až teprve ve svém závěrečném pokusu mohl slavit své další první místo. Jeho čas se nakonec zastavil na hodnotě 6,67 s. Tento závodník disponuje především nízkou tělesnou hmotností a šlachovitostí. Proto máme vždy pocit že ho žene nadpřirozená síla, která s ním neúměrně lomcuje v neskutečné frekvenci delších sáhů.

Nesmíme ale zapomenout na velmi vydařená vystoupení DaeMen a Kristýny Pálešové, které nadchli jak diváky tak i závodníky a zároveň je velice povzbudili.

K.J.

čtvrtek 20. prosince 2012

Písecký šplhavec 2012


20. 10. se  již podvanácté v písecké sokolovně konala velká cena Písecký šplhavec. Letos se 
opět potvrdilo, proč je tento závod  tak oblíben: pro vždy dokonalé závodní podmínky 
a pro přátelskou a motivační atmosféru. Opět padlo několik osobních rekordů a průběh 
závodu byl strhující snad i pro absolutně nezasvěceného diváka. Snad jen  absence 
ženské kategorie a slabší účast mezi dorostenci byly drobnými slabinami letošního 
ročníku. Kategorii dorostenců podle očekávání ovládl Karel Janda z Libčic nad Vltavou. Jeho čas 3,21 
sice zaostal za osobním rekordem, ale  je pochopitelné, že Karel už svou realizaci vidí 
spíše na osmimetrovém  laně, kam příští rok přestupuje a již tomu i uzpůsobil trénink.  
Věřme, že do mistrovství se ještě zaměří na krátkou trať a že u Karla, jako u prvního 
dorostence na Mistrovství republiky uvidíme čas začínající na 2.
Druhé místo urval po trochu rozpačitých výkonech Jirka Hanus z Příbrami. Jirka zkoušel 
nesmyslně dlouhé dohmaty, jen jeden z nich mu vyšel a stačilo to na výsledných 3,87. Třetí 
skončil nováček mezi dorostenci Pavel Machaň ze Sokolu Čtyři dvory. Na to, že mu vůbec 
nevycházely dohmaty, dosáhl velmi pěkného času 4,11. Na osmimetrové laně se tentokrát odehrály 
velice pěkné souboje mezi 22 muži a jedním seniorem. Nebývale krásný souboj se odehrál 
v boji o první místo.  Podle očekávání se odehrál mezi favorizovaným Štěpánem 
Muchkou, který lezl s tradiční ladností a také s tradičně nevycházející délkou dohmatů. Proti 
němu se k lanu posadili Palestráci Tomáš Filip a Ondra Košťák. Zatímco Tomáš po svém 
selhání v Libčicích nasadil tvrdý trénink a přijel připraven, Ondřej nedávno prodělal závažnou 
operaci jedné ze svých dolních končetin a před závodem kvůli tomu vynechal několik týdnů 
přípravy. Přes velmi rozdílné okolnosti všichni favorité 
předváděli velmi podobné výkony a po druhém kole se ve vedení usadil Tomáš 
s časem 6,47 před Ondřejem za 6, 52 a před Štěpánem za 6,58. Ve třetím se ale do vedení 
dostal Štěpán, poté, co riskantně natáhl dohmat a dosáhl času 6,42. Tomáš po skvělém 
pokusu naopak při dohmatu trochu zaváhal a zaostal o 3 setiny: 6,45. Ondřej se skvěle 
popasoval s určitou silovou deficiencí a zkrácením délky hmatů dokázal zlepšit svůj 
nejlepší čas závodu na 6,48. Štěpán jen zopakoval Ondrův čas a tak Tomáš nastupoval 
ke svému poslednímu pokusu a vlastně k úplně poslednímu pokusu závodu. Floskule o 
krájení atmosféry se nedočkáte, protože v tu chvíli v písecké sokolovně vládla mimořádná 
pohoda, chvilička, ve které asi úplně všichni přítomní, včetně vedoucího Štěpána,
Tomášovi přáli úspěch. Ve skvělé atmosféře Tomáš předvedl uvolněný pokus a již při
dohmatu bylo všem jasné, že to musel být pokus vítězný: čas 6,18 s, o 15 setin zlepšený
osobní rekord. Není bez zajímavosti, že v tomto závodě Tomáš upustil od tahavého 
šplhu na 13 hmatů a přešel k mnohem ladnějšímu stylu 14ti hmatů. Věřme, že tento 
styl Tomášovi umožní i překonání další významné mety. 
Čtvrté místo  obsadil Dan Martinec,  Mr. osobních  rekordů. V závodě sice neměl 
soupeře, o to lépe se ale nechal namotivovat svým osobákem. Ten si vylepšil už v prvním 
kole na 7,25. V dalších pokusech tahal dlouhé hmaty a nevycházely mu dohmaty, až nakonec 
v posledním kole hmaty nadrobil na rovnoměrných 14 a zdánlivě lehce tím pokořil 
olympijský rekord Bedřicha Šupčíka z roku 1924, časem 7,17. Pátý byl nakonec silně 
namotivovaný Marek Pustaj. Lezl pěkně, ale asi se snažil více, než mohl a po mnoha 
chybách se mu  povedl jen jeden pokus,  jinak kupil nedohmaty a výsledkem 7,38 byl silně 
rozčarován.  Velmi vyrovnanými pokusy mezi 7,76 a 7,61 se Omer Saad rozloučil se svým 
úspěšným závoděním na velkých cenách v kategorii  mužů, přejme mu mnoho 
úspěšných let mezi seniory.Hned čtyři závodníci se poprali o sedmou příčku. Nejšťastnější byl nakonec Michal Fejgl, který po roce absolutní tréninkové absence 
několikrát navštívil Palestru a ač v závodě lezl jak ponocný, tak v posledním pokuse vystřihl 
dohmat jako zamlada a tím rozdrtil konkurující svalovce Adama Kočiše a Filipa Šmejkala, kteří 
si oba v závodě udělali osobní rekordy v totožném čase 7,73. Ambiciózní Nat 
Měcháček doplácel na nevycházející dohmaty a s konečným  časem 7,77 nebyl spokojen a 
skončil až desátý. Z dalších závodníků stojí za zmínku Petr Bílý, který se objevil na závodě po dvou letech a 
bez tréninku zalezl za pěkných 8,33. Dále pak objev závodu Patrik Valut, vrcholový závodník 
v armwrestlingu (přetlačování pákou). U pákaře byste zřejmě očekávali dynamický styl,
Patrik ale překvapil velmi statickým, téměř lenochodím, stylem dlouhých hmatů, kterým 
dosáhl času 8,73 při velmi nepovedeném dohmatu.
Bez zmínky nemůže zůstat také čas Luboše Jokela, jediného seniora závodu: 11,34 a nový 
osobní rekord.
Za závodníky velký dík organizátorům a závodníkům mnoho štěstí na nadcházejícím 
mistrovství republiky, které se bude konat 8. prosince v OC Galerie Harfa.
 
MF